Rošáda
Tak mě tak jednou napadlo, že jsme dlouho neměli žádnou akci s naším ročníkem. Flašku jsme hráli naposledy v prváku! I se sedmáky trávím pomalu víc času, než s některými spolužáky. A tak jsem uspořádala menší sešlost v čajce. Spousta lidí se na to vykvákla, ale jejich mínus. Bylo to fajn. Když se připozdilo a slabší kusy nás opustily, dostali jsme se i k té flašce. Přinesla jsem nějaké alko, takže se to docela rozjelo. Mirai si nedala, ale Stuí se nechal zlákat. Přišlo mi, že jsme se dobře bavili, tak jako vždycky, ale později jsem zjistila, že na ostatní to možná působilo jinak.
Odette mi totiž ještě tu noc psala opilecké psaní, co s ním mám. Ti dva si ten den konečně domluvili rande. Což jsem se ale dozvěděla až později a vlastně mě vůbec nenapadlo, že by to Odette mohlo nějak zastavit nebo tak. Stálo mě to několik výměn sov, než jsem jí vysvětlila, že to, co mezi mnou a Stuím je, se jmenuje přátelství. Zašla jsem až do zbytečných a bolestných detailů, když jsem se jí snažila vysvětlit, že po rozchodu se Seanem bych nestála o sebelepšího kluka, dokonce ani o chytače Gardnera - no dobře, to kecám... Jestli mi řekne Gardner, že mě chce, tak zahodím studium v Bradavicích i své odhodlání vykašlat se na lásku a odletím s ním na jeho Nimbusu Lightning 2600 kamkoliv bude chtít.
Donutilo mě to ale zamyslet se nad tím, jak vnímám Stuího. A napsala jsem jí to naprosto upřímně, jak to cítím. Potom, co se po xté zeptala, jestli ho fakt mám ráda jen jako kamaráda, jsem odpověděla:
A takhle to je, milí čtenáři. I když se mi líbí, i když je mi s ním skvěle, i když mě baví jeho humor a i když mu důvěřuju jako asi nikomu jinému. Protože to "i když", vůbec není i když, ale právě proto. No, nicméně Odette to ani tak nepochopila, jak jsem se později dozvěděla. Měla jsem jí napsat, co jsem psala ještě během té opilé noci a pak to neodeslala s tím, že se na to vyspím a rozvinu to: "Ne, nemám". Na některé lidi je totiž zbytečné plýtvat inkoustem.
Její otázky mě přiměly to celé zkontultovat s nezávislou osobou - s Mirai. Ta se pustila do mudrování, že vydáváme se Stuím nejasné signály a filozofovala, že někdy děláme pro lidi, které máme rádi, i věci, které nejsou v našem zájmu (tím asi myslela mě a mé dohazování Stuího a Odette). Taky začala vzletně básnit v metaforách. Přirovnala nás s Odette ke košťatům. Prý když si nemůžeš koupit Nimbus, tak vezmeš aspoň Zameták. Naštěstí sama uznala, že to není úplně vhodný příklad. Ale řekla i poměrně moudrou věc, která se bohužel trochu vyplnila. Že hrozí, že si ublížíme všichni tři.
Dostala jsem od Odette naléhavý vzkaz, že mám přijít přesně v celou před Tardis. Ani o minutu dřív nebo později. Tak jsem si to fakt přesně načasovala. Myslela jsem, že to bude nějak souviset s klubem. Ale to vůbec. Ve stejnou chvíli přišel i Stuí. A pro nás oba tam ležely na zemi obálky.
Když mi došlo, co to má celé znamenat, bylo mi Stuího šíleně líto. Celý den se na to rande chystal, měl na sobě košili, kterou od Odette dostal, dokonce se radil s June, kterou nesnáší, jak by to rande mělo probíhat. A ona se na něj prostě vybodne! A ještě sem pošle mě, jako bychom byli její šachové figurky!
Stuího to strašně moc vzalo. Byl nevyspalý a úplně bez nálady. Snažila jsem se ho všelijak rozveselovat, ale samotné mi bylo jasné, že to nemá cenu. Jen jsem si říkala, že když s ním budu, že to prostě nějak společně přečkáme.
Dokonce mám okno, jak jsem se dostala na kolej. To se mi nikdy dřív nestalo. Co se ale zapomenout nedá, je Kaylův proslov. Nejdřív se choval, jako když mu definitivně přeskočilo. A pak z něj vylezlo, že se den před tím rande líbal s Odette. A že spolu asi budou! Pak tam začal Stuímu vyznávat bratrskou lásku a já byla tak opilá, že mě to zvládlo dojmout, takže jsme se nakonec všichni objali.
V tu noc mi to přišlo jako sladký happy end, ale ráno mi pak došlo, co všechno to znamená. Nejen, že Odette je fakt docela mrcha a vlastně to na nás hodila, aby se sama nemusela cítit asi tak blbě, ale co teprve Maya, až to zjistí! Ta Maya, která mě vyděsila dopisem, že na nějakou dobu zmizí. Pak se zas objevila, zjistili jsme, že přebývá někde na hradě a nechce s nikým mluvit. A v tomhle stavu se má dozvědět, že její ex si začal s její nejkou? Fuuuuuu.
Ještě jsme vydali další Potlouk. I s omluvou. A s mnohem jemnějšími články, které se snad nedotknou žádné další útlocitné dušičky. Jenom já jsem byla nakrknutá na Mary. Dala tam totiž tu blbost o mě a o Stuím, že po mně pálí...v ten nejméně vhodný čas...a ještě mi o tom vůbec neřekla! Měla jsem strach, aby to Stuího ještě víc nezdeptalo, ale byl s tím naštěstí v pohodě. Spíš se divil, proč jsme ho dali do topky hot lidí. Ale tam je rozhodně právem. O tom proběhlo náročné hlasování. A zrovna u Stuího jsme se ani nehádali, to tam byly složitější případy :-D .